E-LOGOS - University of Economics, Prague
Faculty of Economics, University of Economics, Prague
E-LOGOS
ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY - ISSN 1211-0442

Hume, Masaryk, Brentano: skepticismus vs pravděpodobnost I (2013)


Author: J. Pavlík

Email: jan.pavlik@vse.cz

Affiliation: Department of Philosophy, University of Economics, Prague, Czech Republic

Address:
Vysoká škola ekonomická v Praze
nám. W. Churchilla 4
130 67 Praha 3
Czech Republic


Article type: Standard scientific article

Section: Epistemology

Language: language


Abstract (english):

Masarykʼs and Brentanoʼs attempts at overcoming Humean scepticism by means of probability calculus represent a kind of „third way“ between Kantian apriorism and submitting to Humeʼs subtle arguments. In Masaryk, this attempt should have become an integral part of his project of “new inductive logic” which (in line with Leibniz) would serve as the logical basis for the ars inveniendi. Masaryk adopts Humeʼs conception of analytical judgements but at the same time he is attracted to Adolf Fickʼs theory according to which probability calculus consists of synthetic judgements a priori; he also refers in a remarkable way to Bernoulliʼs Law of Large Numbers. All this results in Masarykʼs concluding that the Law of Large Numbers is a guarantee for correspondence between the a priori propositions of probability calculus and reality, which, in Masarykʼs view, implies that Humeʼs basic sceptical thesis on the incompatibility of experience with understanding is refuted. Nevertheless, Masarykʼs attempt was not successful because no application of probability calculus as dealing with random events can lead to laying foundation for the Law of Causality (as including the thesis of the uniformity of causal determination) which was the main object of Humeʼs critical attack.


Abstract (czech):

Masarykovy a Brentanovy snahy o překonání Humova skepticismu prostřednictvím počtu pravděpodobnosti lze chápat jako svého druhu „třetí cestu“ mezi kantovským apriorismem a kapitulací před subtilními Humovými argumenty. U Masaryka je ono snažení součástí jeho projektu nové induktivní logiky, která (v návaznosti na Leibnize) by měla být logickým základem pro „umění vynalézat“ (ars inveniendi). Masaryk akceptuje Humovu koncepci analytických soudů, ale zároveň inklinuje i ke koncepci Adolfa Ficka, v souladu s níž mají věty počtu pravděpodobnosti charakter syntetických soudů a priori; kromě toho odkazuje pozoruhodným způsobem k Bernoulliho zákonu velkých čísel. Masarykovy úvahy vedou k závěru, že zákon velkých čísel zaručuje shodu mezi apriorními tvrzeními počtu pravděpodobnosti a empirickou skutečností, což podle Masaryka vyvrací „tresť“ Humova skepticismu, spočívající v tvrzení, že rozum a zkušenost se vylučují. Vzhledem k tomu, že hlavním objektem Humovy kritiky byl pojem kauzality, je však nutno konstatovat, že Masarykovo snažení bylo neúspěšné, neboť žádná aplikace počtu pravděpodobnosti, jenž se zabývá náhodnými jevy, nemůže vést k založení kauzálního zákona (pokud tento zákon zahrnuje také tezi uniformity kauzální determinace).



Download/View: pavlik13.pdf

Current issue

Next issue will be published in August 2017.

Indexed by

E-LOGOS was licensed as peer-reviewed scientific journal by the Research and Development Council of the Government of the Czech Republic.



E-LOGOS is indexed in ERIH Plus.