Předpoklady vytvoření a naplňování morálního zákona

E-LOGOS 1994, 1(1)

Předpoklady vytvoření a naplňování morálního zákona

V. Váňa

Zakotvení problematiky morálního zákona, zejména východiska a předpoklady jeho uplatnění v praktickém jednání jsou dosti složitým teoretickým úkolem, se kterým se filosofická etika snaží již delší dobu vyrovnat. Tento článek je pokusem přispět do této diskuse určitým poukazem na možnost jiného postupu při časové a logické návaznosti jednotlivých kroků. Pro založení celé teorie "od etické intence k morálnímu zákonu" se jako prvotní východisko bere tzv. etická intence - tedy vzájemné vazby já, ty a ono, jakožto tří vrcholů etického trojúhelníka (tyto záležitosti jsou podrobněji popsány v jiných autorových článcích). Na to navazuje analýza konstituce pojmu hodnoty a procesu hodnocení, kde jsou již využity některé poznatky etické intence (svoboda já a svoboda ty se spolupodílejí na konstituci hodnot). Další část je poté určitým nutným zlomem na cestě k uchopení morálního zákona - vznik a význam negativních příkazů, které jsou důsledkem rozštěpenosti našeho bytí. Tím je vytvořen předpoklad pro jiné založení morálního zákona než tomu bylo např. u Kanta, neboť při tomto postupu je z metodologického hlediska morální zákon posledním článkem řetězu. Přitom zůstává zachována jak svoboda jednotlivce, tak také nutná korekce možného jednání ve vztahu k druhým lidem a celé společnosti.